Agentura REGENTservis

je specializovaná realitní kancelář, zaměřená na správu nemovitého majetku.

V rámci svěřeného majetku zastupujeme klienta ve všech situacích, které by připadlo řešit vlastníkovi domu, a to jak v problematice bytů, tak i nebytových prostor, v technických a organizačních záležitostech souvisejících s provozem nemovitosti, a ve všech ostat. situacích při správě, údržbě a provozu domu. Poskytujeme nonstop havarijní službu, spolupracujeme s renomovanými advokátními kancelářemi, poskytujeme veškeré služby požadované pro bezproblémový chod nemovitostí.

Firma se snaží orientovat převážně na V.I.P. klientelu; ideou firmy je postavit každému klientovi individuální model správy nemovitosti tím, že své služby dynamicky a flexibilně přizpůsobuje přáním a potřebám klientů, pozorně a profesionálně vnímá jejich požadavky a preference.
Operativně, rychle, kvalitně, diskrétně.

V rozsahu portfolia spravovaných nemovitostí zajišťujeme klientům veškerý servis realitní kanceláře od pronájmů po prodej, včetně smluv a právního zajištění.
®


Jak správně naložit s odstupným za uvolněný byt ?


Uvolnění bytu nelze zaměňovat s jeho prodejem
V případě uvolnění bytu nedochází k převodu vlastnického práva, jelikož nájemce k takovému bytu vlastnické právo nemá.

Příjem z prodeje bytu i příjem ve formě odstupného mohou být za určitých okolností daňově osvobozeny. Zatímco u prodeje je rozhodujícím kritériem pro osvobození splnění časového testu (minimálně dva roky v něm musel mít vlastník bydliště), tak v případě příjmu v podobě odstupného jde o kombinaci dvou faktorů.

Klíčem k osvobození jsou opět bytové potřeby

Vše podstatné z hlediska možnosti osvobození příjmu plynoucího ve formě odstupného za uvolnění bytu v sobě ukrývá paragraf 4, odst.1, písm. u. K osvobození je třeba, aby poplatník použil odstupné na uspokojení bytové potřeby. To vypadá velmi benevolentně, nicméně poplatník je svázán ještě časovým testem. Poplatník je totiž povinen použít odstupné na uspokojení bytové potřeby nejpozději v následujícím roce po přijetí odstupného, popřípadě také v době jednoho roku před jejím obdržením. Nelze tedy s použitím odstupného nijak otálet, neboť v případě nedodržení tohoto časového testu by k osvobození daňové povinnosti nemohlo dojít. Za velmi zajímavé lze označit i možnost daňové kompenzace odstupného s již uspokojenými bytovými potřebami (opět ovšem pouze do jednoho roku před přijetím odstupného).

Co je z pohledu daní bytovou potřebou?

K získání daňového osvobození je třeba uspokojit bytové potřeby. To je ovšem velmi neurčité vysvětlení, pod kterým si může každý představit něco jiného. Toto je zjednodušený výčet bytových potřeb z pohledu zákona o daních z příjmů:

• Výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby
• Koupě pozemku pokud na něm bude postavena stavba uvedená v předcházejícím bodě
• Koupě bytového domu, rodinného domu či bytu
• Splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu
• Údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání
• Vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu
• Úhrada za převod členských práv a povinností družstva
• Splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb

Přestože se domníváme, že výše uvedené body jsou čtenáři poměrně jasné, tak snad pouze několik upřesnění. Obecně platí to, že finanční úřad se zaměřuje na spekulativní pořízení nemovitostí. Takové nemovitosti nenaplňují podstatu osvobození. Kupříkladu není možné nakoupit za odstupné pozemek pouze ke spekulativním účelům a uplatnit daňové osvobození. Takový nákup by byl daňově účinný pouze za předpokladu, že na tomto pozemku vyroste bytový či rodinný dům nebo byt.

Daňově osvobozující alternativou je také vynaložení odstupného na získání členského podílu v družstvu. Získání členských práv je tedy v daňové rovině rovnocennou alternativou pro osobní vlastnictví. Odstupné lze také použít na opravy bytu či rodinného domu. Poněkud méně výhodná je situace u splácení úvěrů použitých na bytové potřeby (hypotéky, stavební spoření). U nich je omezujícím faktorem právě časový test.
Vzhledem k dlouhodobosti těchto úvěrů není možné (s ohledem na zmiňovaný časový test) je uplatnit v plné výši. Představme si poplatníka, který v roce 2000 zahájil výstavbu rodinného domku financovaného hypotékou s patnáctiletou dobou splatnosti. V roce 2001 získal odstupné za uvolnění bytu a toto odstupné by chtěl daňově osvobodit. V takovém případě ovšem může využít pouze splátky placené hypotečné bance v roce 2000, 2001 a 2002 (rok před vyplacením odstupného, v běžném roce a v roce následujícím). To je poměrně nepříjemná situace, nicméně zákon je v tomto ohledu striktní. Rozhodující je finanční výdaj směřující na bytové potřeby během časového testu. Z hlediska daňové optimalizace by tedy bylo ideální, pokud by zmiňovaný poplatník mohl splatit část hypotéky (ideálně rovnou výši odstupného plynoucího z uvolnění bytu) během časového testu.

Jak postupovat vůči finančnímu úřadu?

Přestože komunikace s úředníky nebývá zrovna oblíbenou aktivitou, tak v případě inkasa odstupného bychom se mu neměli vyhýbat. PŘIJETÍ odstupného je totiž třeba ohlásit příslušnému správci daně do konce roku, v němž k němu došlo. Z hlediska logiky zákona patří odstupné do skupiny ostatních příjmů a v daňovém přiznání by tudíž mělo být v této skupině příjmů obsaženo. Pokud se poplatník rozhodne o realizaci bytových potřeb prostřednictvím přijatého odstupného, a tudíž daňové úspory, pak to bude muset správci daně doložit. Důkazním břemenem bývají uhrazené faktury dodavatelům za provedené práce splňující charakter bytových potřeb, kupní smlouva v případě prodeje apod.